Jak jsem pohořela u aportu.....
No, čtete dobře - i přinašeč jako já pohořel u aportu, až tomu panička nechtěla věřit.... Ale popořádku:
Opět jsme vyrazily do Ostravy, i přesto že hárám se panička dohodla s Julií že dorazíme a tak jsme jely. Cvičil s námi ještě jeden pes, a můžu napsat že se teda moc snažil abych ho nerozptylovala. Pro jistotu jsme se drželi každý na jedné straně cvičební místnosti a celkem to šlo. Mě byl teda nějaký pes ukradený, já koukala jen na paničku.Nejprve se Julie podívala jak jsme zapracovaly na poloze a chůzi u nohy. Říkala že je vidět pokrok, ale pořád máme na čem pracovat.
Pak jsme se pustily do aportu. No a já se teda předvedla.... V kategorii OB-Z je jen držení aportu, to mi celkem šlo. Pes si aport vezme do tlamky, drží, nesmí překusovat a na povel panička mu ho odevzdá. To s paničkou děláváme, to bylo bez problému. A pak řekla Julie že se podívá na odhozený aport. Vyběhla jsem až po povelu, pro aport jsem běžela pěkně, vzala ho do tlamičky a jak jsem se blížila k paničce tak jsem spomalila, sedla si totálně na křivo a koukala všude možně jen ne na paničku. No, panička z toho byla smutná, Pak už jsme to nezkoušely a zase jsme to rozdělily. Trénovala jsem držení aportu a pak Julie ukázala paničce jak zlepšit přivolání - nejdříve bez aportu. No, panička ví že když mám něco v tlamičce tak jsem lajdák a snažím se to mít v tlamičce co nejdýl, tak se zpomaluju a ,,dělám vlny...."
Pak jsme trénovaly polohy sedni a lehni - zase máme nedostatky na kterých musíme zapracovat. Takže teď mě čeká denně trénink poloh, v obedience se při změně polohy nesmím hnout z výchozího místa. Musím prostě zadkem nebo předkem zůstat na výchozím místě - já zůstávám zadkem, je to pro mě pohodlnější.
No, už se těším na domácí trénink, budu se moc snažit aby mě příště Julie pochválila :)