WT Kostelní Střimelice
Včera jsme byly na Working testech v Kostelních Střimelicích. Panička nás přihlásila na poslední chvíli protože bych měla brzy hárat a nebyla jistota zda vůbec budu moci startovat. WT jsme platily až na místě a vzhledem k tomu že bylo už od pátku škaredé počasí a na víkend hlásili v předpovědi počasí sněžení se panička ještě v sobotu ráno rozhodovala zda tedy opravdu pojedeme nebo ne. Nakonec nás s Cedem, Exou a Pavlem naložila do auta a vyrazili jsme :)
Na místo jsme dorazili tak akorát na čas, po 3 hodinách strávených v autě jsem byla fakt ráda že můžu vyskočit ven a protáhnout se. Panička nás šla zaregistrovat do třídy E, která probíhala hned dopoledne. Sotva jsme se stačili s Cedánkem chvilku proběhnout a bylo zahájení soutěže. Konkurence byla velká, ve třídě E startovalo 17 psů, z 19 nahlášených a protože jsem se hlásily poslední měly jsme s paničkou číslo 19. Moc pěkné číslo :) No počasí bylo tedy hrozné, od rána pršelo a fučel hrozný vítr, psa by nevyhnal.... :D Ale my hrdinně nastoupily k plnění disciplín.
První dvě disciplíny na které naše skupina nastoupila postavila a posuzovala Michaela Tomcová.
První disciplína byla dohledávka, které předcházela naháňka. Tedy zaměřeno i na klidy. Dohledávku mám moc ráda, ta mě fákt baví. Nastoupily jsme s paničkou s úsměvem na tváři, panička si mě posadila k noze, nechala si vysvětlit disciplínu a šly jsme na to. Sundala mi vodítko a nahlásila že jsme připravené. Střelec prošel určeným úsekem, kde společně s výstřelem pohodil dva damíky tak, abych je viděla. Dva damíky už tam ležely, takže tam byly celkem 4 damíky a já měla dva z nich donést. Na první damík mě panička poslala s povelem ,,fetch", jasně - viděla jsem kam dopadl tak proč bych měla dostat jiný povel. Trvalo mi to chviličku a už jsem se z lesa vracela s damíkem v tlamičce. No, paní rozhodčí se mi líbila a já chvilku váhala zda nemám dát damík jí, nakonec jsem ho donesla paničce a předala. Panička si mě opět přiřadila k noze a poslala mě s povelem ,,lost" opět do lesa. To jsem věděla že tam ještě něco najdu a ihned vyrazila - jen tak zbytečně by mě tam panička přece neposlala. A taky že jo, byl tam další damík a já ho po návratu opět chtěla předat paní rozhodčí. No, to zaváhání u předávky mě stálo jeden zbytečný bodík :(, dostala jsem tedy 19 bodů, což byl moc pěkný začátek.
Druhá disciplína byl marking, ale aby to nebyla úloha vyloženě pro mimina byl ztížen odhozením jednoho falešného damíku - ten odhazoval Pavel :). Bylo to takhle: přišly jsme na stanoviště a paní Tomcová opět vysvětlila paničce průběh disciplíny, Panička mě otočila směrem na prvního hazeče (Pavla) a ten odhodil se zvukem damík. Já myslela že pro něj půjdu, ale panička zavelela ..heel" a začla se otáčet. No jsem holka poslušná, tak jsem se otočila taky, udělaly jme vlastně čelem vzad a zazněl výstřel a padl damík. Panička počkala na pokyn rozhodčí a pak mě pro ten damík poslala. Já byla tak nažhavená do práce že jsem letěla jako vítr a tentokrát byla i předávka rychlá a perfektní. No, bylo to krásných 20 bodů a od paní rozhodčí pochvala za krásnou práci :)
Následovala kratičká pauza a výměna skupinek, šli jsme na disciplíny které postavil a posuzoval pan Bohumil Kovář a společně s ním byl na stanovištích i pan Martin Incédi, který na těchto WT pořádaných Retrívr klubem hostoval.
Třetí disciplína na kterou jsme šly bylo memory spojené s chůzí u nohy. Dorazily jsme na stanoviště, opět proběhlo tak důležité vysvětlení disciplíny. Panička si mě posadila k noze, padl výstřel a damík. Panička mě ale neposlala, dala mi povel ,,heel", otočila se doprava a šla na předtím určený bod. No, mě se tedy vůbec nechtělo jít, damík jsem měla po levé straně, stačilo se rozběhnout a byl by můj. Tak jsem u té chůze u nohy trošku ,,trojčila" a naznačovala paničce že bych raději běžela na místo dopadu damíku. Ale panička měla jiný názor a mě teda nezbylo než jít společně s paničkou. Ta se konečně zastavila, otočila se směrem k damíku a poslala mě. No a já běžela a konečně ten damík našla a donesla. Za tu chůzi u nohy mi rozhodčí stáhl dva bodíky, dostala jsem tedy 18 bodíků z možných 20.
Poslední disciplínu jsem absolvovala jako poslední pes. Byl to marking přes překážku. Panička mě posílala z cesty přes zatravněnou hrázku která dělila dvě louky. Z cesty mě panička nemohla vidět kam běžím, tak jsem byla odkázaná na sebe. Překážky mi problém nedělají, po výstřelu padl damík a já viděla kam letí. Panička mě po pokynu rozhodčího poslala pro damík a já letěla k místu dopadu, tam jsem chytla damík do nosu a hned poté už jsem ho měla v tlamičce a pelášila jsem zpátky k paničce. Následovala krásná a rychlá předávka damíku a krásných 20 bodů od rozhodčích.
Panička mě po této disciplíně nechala vyběhat, vyvenčit a ,,uklidila" mě do auta, abych si prý odpočinula. No, začalo sněžit a sněžilo stále hustěji a ta panička, moje panička mě přihlásila na další testy, tentokrát mimo soutěž do třídy L. Chtěla abychom si prošly disciplíny třídy L, abychom věděly co nás příští rok čeká :)
Odpočinula jsem si asi hodinku, panička se mezitím věnovala Cedovi který celé dopoledne čekal v autě a byla na obědě. Pak přivedla Ceda do auta a vzala mě - a já s údivem koukala jak je všude kolem mě bílo, napadlo tak 5 cm sněhu. No, panička byla trošku nervózní protože loni v zimě jsem damíky obalené sněhem nechtěla vůbec nosit. Ale rozhodly jsme se obě bojovat, i když jsme startovaly mimo soutěž.
První disciplína třídy L z naší skupiny se prováděla ve dvojicích, byla to dohledávka. Ve třídě L už jsou disciplíny obtížnější a hlavně se běhají a dělají na větší vzdálenosti než ve třídě E. My šly se žlutou labradorkou a ta v plnění disciplíny začínala. Seděly jsme obě na jedné straně stanoviště, padl výstřel a damík a opět výstřel a damík. Napřed byla vyslána žlutá labradorka a chvilku trvalo než donesla první damík. Pak byla řada na mě. Panička mě vyslala jako na memory a já běžela nadšeně nahoru do kopce. Damíky byly ve stráni a za ní byl les a mě to táhlo do lesa. Panička mi pozdě pískla hledej, já to místo přeběhla a běžela dozadu k lesu. Panička pískla ke mně, ale mě se moc nechtělo a stočila jsem se k levé straně stráně. Po chvilce marného hledání mi panička pískla stopku a poslala mě doprava a protože tohle jsme poslední dobou docela trénovaly ihned jsem ji poslechla. No, byl to pěkný handling :), já po chvilce damík našla a donesla. Pak šel zase ten žlutý labrador a pak zase já. Protože už jsem na tom místě byla a něco našla tak jsem na memory vyběhla bez zaváhání, tentokrát i panička pískla včas a já damík rychle našla. No, jenže byl hodně obalený sněhem a já při návratu dělala s jeho nešením docela cavyky. No donesla jsem ho a předala, ale stálo mě to bodíky to divadlo co jsem předvedla.
Druhá disciplína byl dvojitý marking, opět na větší vzdálenost. Panička mě posadila, směrem doprava padl výstřel a damík. Pak jsem se měla otočit, což jsem udělala, ale pořád jsem se dívala na ten první damík i když i nalevo padl výstřel a damík, ten jsem ale neviděla. Panička mě poslala napřed pro pravý damík, pro ten jsem běžela najistotu hned ho chytla, ale opět jsem řešila ten nalepený sníh.... Po předání damíku ma panička otočila doleva, musela o kousek popojít dopředu abych jí věnovala pozornost a poslala mě vlastně na blind. Já vyběhla, panička mě ještě ujistila novým povelem že běžím správně a po pískání povelu hledej jsem našla damík který jsem ani neviděla padnout. Návrat už byl celkem rychlý, i přes ten sníh na damíku.
Třetí disciplína byl marking přes dvě překážky. Panička mě vypustila z pole, musela jsem přeběhnout cestu, dvě přírodní hrázky a teprve na louce za nimi byl damík který tam házeč vyhodil společně s výstřelem. Ná, já tam doběhla, chvilku tam hledala ale hned nenašla tak jsem se vrátila pod tu první hrázku a paničce dalo docela práce mě dostat znovu nahoru. Prostě už jsem byla unavená, už jsem nepřemýšlela nad tím co mi panička píská a vymýšlela jsem blbiny. Damík jsme nakonec našla, po delším snažení paničky a protože byl od sněhu tak jsme zase hrála divadlo jak hrozně mě studí tlamička. Hm za tuto disciplínu byly jen tři bodíky a moc na svůj výkon nejsem hrdá, ale už jsme vážně byla po celém náročném dni unavená.
Poslední disciplína ve třídě L byl poloblind. Vyběhnutí a dohledání damíku mi nedělalo problém, ale zase ty cavyky s donesením damíku obaleného sněhem. To mě stálo drahocené bodíky.
Všechny disciplíny třídy L jsem zvládla, někde se projevily nedostatky a chyby které jsme s paničkou udělaly, Největším nepřítelem ale v plnění disciplín byl sníh, ten mě potrápil a na mém výkonu se hodně podepsal. Bodové hodnocení za třídu L nebylo vysoké, ale je to bezesporu velká inspirace k dalšímu výcviku a navíc byly to druhé testy v jednom dni, což bylo pro mě taky docela náročné.
Závěrečné hodnocení celého soutěžního dne:
Třída E = 77 bodů, známka výborná a VÍTĚZ TŘÍDY E.
Třída L = mimo soutěž, 31 bodů.
Krásné zakončení letošní lovecké a WT sezóny a moc pěkná odměna za naše snažení. S paničkou jsme si dokázaly že spolu zvládneme i to, co jiní považovali za nemožné :)
